

"Guvernér vás v rychlosti přijme. Ale už je pozdě a proto ho nezdržujte příliš." uklonila se a odešla. Tom jenom udělal nucený úsměv a potom ho voják vedl do jisté zadní chodby.
"Nechcete mě tady odkráhlovat, že ne?" zeptal se ho Tom.
"Co prosím?" nechápal voják jeho mluvu.
"Ale nic." odpověděl lhostejně Tom a najednou voják zastavil, zaklepal a na vyzvání vešli dovnitř. Za velkým stolem seděl postarší muž s parukou na hlavě - vypadal jakou soudce, jak nosí ty paruky. Vstal a začal si Toma z dálky prohlížet.
"Pojďte blíž." vyzval Toma a ten teda šel blíž. Guvernér si ho ze zájmem prohlížel a voják stál opodál s puškou stále namířenou na Toma.

















































































